nel dizionario PONS
Vedi anche
I. amīcus <a, um> (amo) ADJ
II. amīcus <ī> (amo) SUBST m
6. im Pl
a. nachkl.
-
- Vertraute, Günstlinge (am Hofe);
| Caso | Singolare | Plurale |
|---|---|---|
| Nominativo | amīculus | amīculī |
| Genitivo | amīculī | amīculōrum |
| Dativo | amīculō | amīculīs |
| Accusativo | amīculum | amīculōs |
| Ablativo | amīculō | amīculīs |